Trestní obhajoba lékařů a zdravotnických pracovníků Plzeň, Nový Jičín

Co udělat po předvolání policií?

1. Zjistěte, v jakém postavení jste předvoláni

Z předvolání nemusí být vždy zřejmé, zda máte vystupovat jako osoba podávající vysvětlení, svědek, podezřelý nebo obviněný. Každé z těchto procesních postavení je spojeno s odlišnými právy a povinnostmi.

Předvolání neignorujte, ale před výslechem si nechte vysvětlit jeho účel a své procesní postavení.

2. Kontaktujte advokáta před prvním vyjádřením

Právo na právní pomoc máte již při podání vysvětlení. Advokát se může úkonu účastnit, připravit vás na jeho průběh a dohlédnout na respektování vašich práv.

Výpověď učiněná na počátku prověřování může ovlivnit celé další řízení. Policie ji může porovnávat s pozdějšími výpověďmi a na jejím základě vyhledávat další důkazy. Není proto vhodné poskytovat bez přípravy neformální či „předběžné“ vysvětlení.

3. Zdravotnickou dokumentaci neměňte

Dokumentaci je nutné zachovat v původním stavu. Zpětné přepisování, mazání nebo doplňování záznamů může zásadně poškodit důvěryhodnost obhajoby a vyvolat další podezření.

Pokud je nutné učinit pozdější doplnění, musí být provedeno zákonným a transparentním způsobem tak, aby bylo zřejmé, kdy a kým bylo doplněno.

4. Nekoordinujte výpovědi s kolegy

Je přirozené, že zdravotníci chtějí vzniklou situaci společně probrat. Domlouvání společné verze událostí však může působit jako ovlivňování svědků nebo snaha zakrýt skutečný průběh léčby.

Každý zdravotník by měl popsat pouze to, co sám provedl, vnímal nebo zaznamenal.

5. Prověřte možný střet zájmů

Zájmy nemocnice a konkrétního lékaře nemusí být totožné. Zdravotnické zařízení se může bránit tvrzením, že selhal jednotlivec, zatímco příčinou mohla být organizace péče, nedostatek personálu nebo nesprávné rozdělení kompetencí.

Advokát zastupující nemocnici nebo její pojišťovnu proto nemusí současně hájit osobní zájmy lékaře. Před společným zastupováním je vždy nutné prověřit možný střet zájmů.

Obecný průběh policejního úkonu a roli advokáta vysvětlujeme také na našem trestněprávním webu v přehledu podání vysvětlení a výslechu. U zdravotníků je potřeba tyto obecné informace vždy zasadit do konkrétního případu a otázek profesní mlčenlivosti.

Kdy může vzniknout trestní odpovědnost zdravotníka?

Trestní odpovědnost nevzniká při každém chybném rozhodnutí ani při každém nepříznivém výsledku léčby. Medicína pracuje s nejistotou a žádný lékař nemůže zaručit uzdravení pacienta nebo vyloučit všechny komplikace.

Orgány činné v trestním řízení musí prokázat zejména:

• konkrétní povinnost, kterou měl zdravotník porušit,
• jednání nebo opomenutí odporující požadované odborné péči,
• trestněprávní nedbalost,
• vznik zákonem předpokládaného následku,
• příčinnou souvislost mezi pochybením a následkem,
• odpovědnost konkrétní osoby za danou část péče.

Tyto skutečnosti musí být v trestním řízení zjištěny bez důvodných pochybností.

Postup non lege artis automaticky neznamená trestný čin

Závěr, že zdravotní péče nebyla poskytnuta lege artis, může být významný, ale sám o sobě k odsouzení nestačí.

Je nutné samostatně posoudit:

• zda zdravotník následek mohl předvídat,
• zda mu mohl s ohledem na své znalosti a okolnosti zabránit,
• jaké informace měl v rozhodující chvíli k dispozici,
• zda se nacházel v akutní situaci a pod časovým tlakem,
• jak byly rozděleny úkoly mezi členy zdravotnického týmu,
• zda mohl důvodně spoléhat na práci jiného odborníka,
• zda k následku nepřispěl zdravotní stav pacienta nebo jiná nezávislá příčina.

Postup zdravotníka musí být hodnocen podle situace v okamžiku rozhodování, nikoliv pouze zpětně podle toho, že léčba skončila nepříznivě.

Ani porušení interního postupu nebo doporučeného standardu nemusí bez dalšího znamenat trestní odpovědnost. Je třeba zkoumat účel pravidla, konkrétní okolnosti případu i význam odchylky pro vznik následku.

Nejčastější trestné činy související se zdravotní péčí

V souvislosti s odborným pochybením může být prověřováno zejména podezření na:

• usmrcení z nedbalosti,
• těžké ublížení na zdraví z nedbalosti,
• ublížení na zdraví z nedbalosti,
• neposkytnutí pomoci.

Právní kvalifikace závisí na závažnosti následku, míře porušení povinností, formě nedbalosti a okolnostech konkrétního případu.

Vedle trestu odnětí svobody může podle okolností připadat v úvahu také peněžitý trest nebo zákaz činnosti. Právě zákaz výkonu povolání může mít pro zdravotníka zásadní profesní dopad.

Jak probíhá trestní řízení proti lékaři?

Prověřování trestního oznámení

Policie nejprve zjišťuje, zda existuje důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin. Vyžaduje zdravotnickou dokumentaci, podává vysvětlení zdravotnický personál a pacienti, zajišťují se interní předpisy a odborná stanoviska.

Již v této fázi lze aktivně předkládat důkazy, vysvětlit medicínské souvislosti a upozornit na nesprávné předpoklady trestního oznámení. Včasná obhajoba může přispět k tomu, že věc bude odložena bez zahájení trestního stíhání.

Zahájení trestního stíhání

Pokud policie dospěje k závěru, že zjištěné skutečnosti dostatečně odůvodňují trestní stíhání konkrétní osoby, vydá usnesení o zahájení trestního stíhání.

Proti tomuto usnesení lze podat stížnost v krátké zákonné lhůtě. Je proto nutné obrátit se na obhájce bezprostředně po jeho doručení.

Vyšetřování

Obhájce může studovat trestní spis, účastnit se vyšetřovacích úkonů, navrhovat důkazy, klást otázky svědkům a znalcům a předkládat odborná stanoviska nebo vlastní znalecké posudky.

Po skončení vyšetřování může obhajoba navrhnout doplnění důkazů a argumentovat pro zastavení trestního stíhání.

Řízení před soudem

Pokud státní zástupce podá obžalobu, rozhoduje o vině a trestu soud. V hlavním líčení jsou prováděny důkazy, vyslýcháni svědci a znalci a posuzovány závěry obžaloby i obhajoby.

Úkolem obhájce je zpochybnit neprokázané závěry obžaloby, předložit alternativní odborné vysvětlení a zabránit tomu, aby byl nepříznivý výsledek léčby automaticky zaměněn za trestný čin.